Velká cena San Marina

Tak čím začít? Asi tím, že jsem fanoušek závodů Formule 1, sleduji je již několik let. Od doby kdy závodíval Schumacher s Hakkinenem, později v době kdy Schumacher vyhrával naprosto vše, až po loňskou sezonu kdy u Ferrari zaspali a technika je pravidelně nechávala na holičkách. Každopádně loňská sezona byla docela o ničem, a zákaz výměny pneumatik namísto aby jezdce zpomalil (jak bylo zamýšleno) jen ještě zvýšil rizika spojená s ryhclou jízdou. Ale letos je tomu výrazně jinak. Změnily se podmínky kvalifikace, motory byly omezeny na menší objem (a tím také výkon) a tak nejvíce opět závisí na jezdci. Závody se staly zase podívanou, namísto pouhého kroužení po okruhu. S dnes se jela Velká Cena San Marina. Jako již tradičně na okruhu v Imole bylo nejvíce příznivců Michaela Schumachera, a ten je rozhodně nezklamal. Dnešní závod byl totiž opravdu velmi dramatický, hned v první zatáčce došlo ke střetnutí vozů Alberse a Ideho, která vyslala Alberse do divokých kotrmelců končících v pozici hlavou dolů. Naštěstí se nikomu nic nestalo, nehoda vypadala opravdu nepěkně. Schumacher po startu z první pozice se nenechal nikým předjet, situace se celkově zdramatizovala když začal mít zhruba v polovině závodu problém s pneumatikami, a dojel ho Alonso. Španěl se potom držel v těsném závěsu až prakticky do konce závodu, a neustálými pokusy o předjetí sedminásobného mistra světa dopřával divákům skutečné představení. Nicméně je zajímavá jedna věc, po závodě Schumacher jen zářil, vítězství mu očividně udělalo obrovskou radost, zatímco Alonso vypadal zcela upoceně a vyřízeně. (A není se čemu divit, když za někým jedete 29 kol a celou tu dobu se vám nedaří jej předjet, to musí být dost stresující.) Nu ale každopádně si lze přát ať jsou i další závody tak pěkné jako ten dnešní.